Po stopách Corrada Cattaniho...
23. červen 2008 | 22.12 |
A je po dovolené :-( Člověk se na ni vždycky tak dlouho těší a pak to příšerně rychle uteče. No je pravda, že 11 dní není žádná superdélka :-( Ale s "předponou" i "příponou" v Praze se nám to vyšplhalo na celé dva týdny. Akci hodnotíme úspěšně, v podstatě všechno vyšlo, tak jak mělo, žádné dramatické okolnosti ani události. Nebudu to protahovat, podrobnější cestopis bude mít na svých stránkách jako vždy mužíček, takže já spíš takovou mini fotoreportáž, jedna fotka na den by měla stačit. Mužíček teda asi nebude mít radost z toho, že jsem mu ukradla z počítače ještě neupravený fotky, ale co se dá dělat, jinak bych totiž musela čekat celou věčnost :-D
9.6.2008
U tety v Praze to bylo super. Jednak jsme to vzali přes IKEA ve Zličíně, kde mezi 14. a 15. téměř nikdo nebyl, takže parádička. No a pak už se mohla Lupita naplno věnovat svému pěstitelskému koníčku. Slovo "ješi" (v češtině = ještě, taková kombinace "ještě" a "další") jsme slyšeli aspoň 85x ;-) Akorát mám trochu obavu, jestli ty kvítka švagrové neshnijou, protože truhlíky přetékaly vrchem, spodem :-)
10.6.2008
Dopoledne odlétáme z Ruzyně do sicilského města Catania (ze by přece jen nějaká spojitost s komisařem? ;-) Bylo to tak hezky načasovaný, že by to Lupita mohla v letadle zalomit. A taky jo - 5 minut před přistáním! Ale byla hodná, to se musí nechat. Hned na letišti půjčujeme auto, netrefujem dálnici a tak to přes centrum míříme do naší cca 40 km vzdálené vesničky Letojanni. Šílenci kolem nás nepoužívají blinkry, jezdí mezi pruhama a troubí na nás, když zastavíme na červenou! Tak jsme ji nakonec projeli taky :-) No potěš, auto jsme si nepřipojistili ;-) Ubytování v pohodě, dům s balkónem do rušné "high street", z čehož je Lupita naprosto nadšená, hned si tam odtahuje plastovou židli a je z ní bedlivá pozorovatelka a komentátorka dění.
11.6.2008
První kontakt Lupity s mořem a pláží nebyl zrovna idylický - řvala jako tur :-( Trochu nás to vyděsilo, ale naštěstí se brzo vzpamatovala, zjistila, že písek "páí" jenom bez ponožek, ale jinak je na "bábo" celkem fajn.
12.6.2008
Vyrážíme omrknout nějaký města a taky přírodní rezervaci u moře. Syrakusy (Siracusa) nás poměrně zklamaly, na to, že je to památková rezervace UNESCO je to v příšerným stavu :-( Lupita ale zbožně hledí na chrám ve městě Noto, který bylo trochu jiný kafe. A hlavně tam měli aspoň miniaturní pěší zónu, kdežto v Syrakusách se auta a motorky proháněly i v těch nejužších uličkách oběma směry.
13.6.2008
Dopoledne se flákáme u vody, po obědě všichni (!) svorně dvě hodiny (!!) spíme a pak vyrážíme do vesničky Forza D´Agro na obřím kopci. Pěkňoučká, uzoulinký spletitý uličky, pohoda.
14.6.2008
Pozor, budík je nastavený už na 6:30. Teda naštěstí jen ten mužíčkův, nám s Lupitou nechal ještě půl hoďky k dobru. To prý abychom ten horský výlet hezky stihli. Jedeme do šílené tramtárie, kde snad ani auta neznají, protože cestou žádný nepotkáváme a asfaltka tady končí. Šplháme se nahoru pustou krajinou, auto tak-tak že jede, některý kopce dokonce na jedničku (rychlostní)! Máme v plánu jakýsi okruh přes okolní hřebeny, ale nějak ne a ne najít tu správnou cestu u železné brány. Vypadá to bledě. Tak se aspoň necestou vydrápeme kam to jde, pokoukáme a pomalu se vracíme zpátky, stejnou cestou :-( A hele, železná brána. Jak jsme ji jen mohli přehlídnout? Už ale není čas absolvovat plánovanou trasu a tak to balíme. Lupita je unešená z ještěrek - "ješi, ješi, ješi, tam". Zpátky jsem to vzali vnitrozemím, takže serpentiny nahoru a dolů. V ospalém horském městečku Novara mají úžasné dětské hřiště. Lupitu jsme odtam skoro nemohli dostat. Zabrala až borůvková přesnídávka, což se později ukázalo být fatální chybou. Lupitě nedělají dobře ani zatáčky ani prudká klesání. Poblila vypůjčenou autosedačku. Borůvky se perou blbě.
15.6.2008
Další líný den, tak že zkusíme tu pravou italskou/sicilskou pizzu. Mno, shodli jsme se, že tady u nás na ulici dělají možná i lepší. Asi jsme nebyli v té pravé reštice. Kousek za naším městečkem jsou mraky apartmánových domů. Zdá se, že si je místní pořizují jako víkendové byty. I v našem klasickém starém městském domě jsme byli přes týden sami, ale v pátek večer dorazila postarší dvojice a v pondělí ráno byt opouštěli. Lupita se vyžívá ve své nejoblíbenější plážové činnosti - házení kamínků do vln. Je neúnavná. Naštěstí jich jsou všude kolem mraky.
U tety v Praze to bylo super. Jednak jsme to vzali přes IKEA ve Zličíně, kde mezi 14. a 15. téměř nikdo nebyl, takže parádička. No a pak už se mohla Lupita naplno věnovat svému pěstitelskému koníčku. Slovo "ješi" (v češtině = ještě, taková kombinace "ještě" a "další") jsme slyšeli aspoň 85x ;-) Akorát mám trochu obavu, jestli ty kvítka švagrové neshnijou, protože truhlíky přetékaly vrchem, spodem :-)
10.6.2008
Dopoledne odlétáme z Ruzyně do sicilského města Catania (ze by přece jen nějaká spojitost s komisařem? ;-) Bylo to tak hezky načasovaný, že by to Lupita mohla v letadle zalomit. A taky jo - 5 minut před přistáním! Ale byla hodná, to se musí nechat. Hned na letišti půjčujeme auto, netrefujem dálnici a tak to přes centrum míříme do naší cca 40 km vzdálené vesničky Letojanni. Šílenci kolem nás nepoužívají blinkry, jezdí mezi pruhama a troubí na nás, když zastavíme na červenou! Tak jsme ji nakonec projeli taky :-) No potěš, auto jsme si nepřipojistili ;-) Ubytování v pohodě, dům s balkónem do rušné "high street", z čehož je Lupita naprosto nadšená, hned si tam odtahuje plastovou židli a je z ní bedlivá pozorovatelka a komentátorka dění.
11.6.2008
První kontakt Lupity s mořem a pláží nebyl zrovna idylický - řvala jako tur :-( Trochu nás to vyděsilo, ale naštěstí se brzo vzpamatovala, zjistila, že písek "páí" jenom bez ponožek, ale jinak je na "bábo" celkem fajn.
Voda teda teplá není ani omylem, ale Lupitě to kupodivu nevadí a když na ni šplouchne vlna, tak se řeže na celý kolo. Hurááá! No a ty italský těstoviny, to je panečku lahůdka. Nám to teda až tak nepřijde, ale Lupita zblajzla celej talířek vrtulí nasucho :-)
12.6.2008
Vyrážíme omrknout nějaký města a taky přírodní rezervaci u moře. Syrakusy (Siracusa) nás poměrně zklamaly, na to, že je to památková rezervace UNESCO je to v příšerným stavu :-( Lupita ale zbožně hledí na chrám ve městě Noto, který bylo trochu jiný kafe. A hlavně tam měli aspoň miniaturní pěší zónu, kdežto v Syrakusách se auta a motorky proháněly i v těch nejužších uličkách oběma směry.
13.6.2008
Dopoledne se flákáme u vody, po obědě všichni (!) svorně dvě hodiny (!!) spíme a pak vyrážíme do vesničky Forza D´Agro na obřím kopci. Pěkňoučká, uzoulinký spletitý uličky, pohoda.
14.6.2008
Pozor, budík je nastavený už na 6:30. Teda naštěstí jen ten mužíčkův, nám s Lupitou nechal ještě půl hoďky k dobru. To prý abychom ten horský výlet hezky stihli. Jedeme do šílené tramtárie, kde snad ani auta neznají, protože cestou žádný nepotkáváme a asfaltka tady končí. Šplháme se nahoru pustou krajinou, auto tak-tak že jede, některý kopce dokonce na jedničku (rychlostní)! Máme v plánu jakýsi okruh přes okolní hřebeny, ale nějak ne a ne najít tu správnou cestu u železné brány. Vypadá to bledě. Tak se aspoň necestou vydrápeme kam to jde, pokoukáme a pomalu se vracíme zpátky, stejnou cestou :-( A hele, železná brána. Jak jsme ji jen mohli přehlídnout? Už ale není čas absolvovat plánovanou trasu a tak to balíme. Lupita je unešená z ještěrek - "ješi, ješi, ješi, tam". Zpátky jsem to vzali vnitrozemím, takže serpentiny nahoru a dolů. V ospalém horském městečku Novara mají úžasné dětské hřiště. Lupitu jsme odtam skoro nemohli dostat. Zabrala až borůvková přesnídávka, což se později ukázalo být fatální chybou. Lupitě nedělají dobře ani zatáčky ani prudká klesání. Poblila vypůjčenou autosedačku. Borůvky se perou blbě.
15.6.2008
Další líný den, tak že zkusíme tu pravou italskou/sicilskou pizzu. Mno, shodli jsme se, že tady u nás na ulici dělají možná i lepší. Asi jsme nebyli v té pravé reštice. Kousek za naším městečkem jsou mraky apartmánových domů. Zdá se, že si je místní pořizují jako víkendové byty. I v našem klasickém starém městském domě jsme byli přes týden sami, ale v pátek večer dorazila postarší dvojice a v pondělí ráno byt opouštěli. Lupita se vyžívá ve své nejoblíbenější plážové činnosti - házení kamínků do vln. Je neúnavná. Naštěstí jich jsou všude kolem mraky.
Pokračování příště :-)
Komentáře
| RE: Po stopách Corrada Cattaniho... | masha 008 | 24. 06. 2008 - 10:25 |
| RE: Po stopách Corrada Cattaniho... | sargo | 24. 06. 2008 - 13:30 |