I tentokrát jsme při ohlášení tropických veder zbaběle unikly z velkoměsta a chudáka tatínka nechaly škvařit se v práci, aby nám tak vydělal na výletové radovánky ;-) Na chalupě to nikdy není žádný velký vzrůšo, a zvlášť když s náma nejede právě táta, který nám jinak předkládá bohatý program nabitý nejrůznějšími výlety a akcemi. Takže jsme se tentokrát jely zase flákat. O pár dní dříve jsme u kámošky na zahradě obdivovaly nejrůznější prolízačky, skluzavky a houpačky, až se mi Lupitky zželelo a cestou na chajdu jsme v nejmenovaném hypermarketu pořídily tuhle potvoru:
Říkala jsem si, že jsem přinejhorším vyhodila pár stovek z okna, ale jak je myslím patrné z Lupitina výrazu, tentokrát jsem vedle nešlápla :-) I pro mě to byl přínos v podobě několika minut klidu v kuse. Slečna se hbitě naučila lézt po schodečkách bez pomoci, a tak jsem mohla jen v pohodě dozorovat. Samozřejmě, že se to neobešlo úplně bez karambolů, ale z největší nehody zůstal jen rozražený rtík, trocha krve, o něco víc řevu a špinavé bodyno. Takže celkové hodnocení: My First Slide (mimochodem Made in Belgium!!! - neuvěřitelné!) = úspěch! Jupííí.
Zato o pískovišti zatím jen pořád mluvíme, ale kde nic, tu nic. Sice už jsem provedla široký internetový předvýběr, z něhož vzešel potenciální horký kandidát, ale stále jsem to jaksi nedotáhla ke konci. A tak Lupitě nezbývalo, než vzít za vděk aspoň hromadou písku, kterou tam má děda u odkladiště popela ke všemožným účelům. Vzhledem k tomu, že tam ale stejně vydrží tak max 10 min (a to ty bábo-bábo musím stejně ještě dělat já), možná nakonec ani na žádné opravdové pískoviště nejdode ;-) Ale psssst!
A vedro skutečně bylo, i když s tím městským se to nedá srovnávat. Až jsem zalitovala, že máme jen taková plivátka, ale i tak se nám to mimino pěkně vyráchalo. Přehazovala si kelímky z jednoho "bazénku" do druhýho a vůbec nechtěla jít ven. Dokonce zapomněla i na to, že se jí předtím chtělo hrozně spát, byla celá protivná a pořád ukazovala směrem, kde máme postel a hulákala u toho "dudyna, dudyna", což snad ani z miminštiny netřeba překládat ;-)
Teď ještě přežít zítřek, podle TV předpovědi by to sice neměl být problém, ale znáte to... "tak co tam dneska dáme?" No a o víkendu už zase razíme pryč, tentokrát na rodinnou oslavu, ale v nějakým rekreačním areálu údajně s různýma sportovištěma, takže by to mohlo být fajn. Uvidíme...