Kaci | Skoro 7 pádů

Mám dneska narozky. Mužíček hned ráno odsvištěl na pánskou akci na Šumavu, a tak slavím s černým pivem sama. Každopádně byly dneska extrémně příjemné všechny ty telefonáty, smsky a maily, co dorazily. To bylo vážně fajn. Včera jsem si koupila ještě jedny baťovský boty, takže co se dárků týče, nemůžu si stěžovat :-) A snad prý ještě bude i nějaké opožděné překvapení ;-)

Dnes jsme taky s Lupitou opětovně zahájily náš cvičebně-výtvarný kroužek, který se v tomto školním roce jmenuje Zajíčci (loni to byli Cvrčci). Přesunuli nám prostory, v těch původních zřídili mateřskou a základní školu waldorfského typu. A nejhorší na tom je, že tím pádem nemůžeme využívat jídelnu. To byla totiž ta nejlepší přidaná hodnota celého kroužku. Obědy v budově. A skvělý obědy :-( Odpadly i některý děti a bylo tam pět nových, takže zatím takový ne moc ejchuchu. Nicméně máme novou lektorku, která dovede děti opravdu zaujmout. Hlavně maňáskovou pohádkou. Dneska byla o tom, jak zvířátka našla jabko a hádala se o to, kdo ho zbaští. Až pak je napadlo, že by si ho mohla rozkrájet. Děcka seděly vedle sebe na lavce, pusy otevřený, no úúúžasnej pohled na ně. Jako na potvoru jsem si zapomněla foťák, a tak jsem to zkusila zvěčnit aspoň mobilem. Ten můj je teda fakt tragickej, ale když už jsem to blikla. Není to vono. Na live verzi to fakt nemá :-(

Jo a Míšu musím moc pochválit. Byl za vzorňáka a samozřejmě jsem si vyslechla věty typu: "To je ale zlatíčko." "Ty máš tak hrozně hodný miminko!" On mi to snad dělá schválně ;-)

Už jsem říkala, že Lupita přestala po obědě spát? V podstatě od té doby, co jsme jí vzali dudlík. Je to na jednu stranu fajn, že se na to nemusím vázat, ale bývá to na ní hodně znát. Nejen, že je protivná a mrčavá, ale třeba dneska se to projevovalo i na rovnováze, kterou odpoledne často ztrácela. Výsledkem bylo hned několik naprosto nesmyslných pádů. Jako třeba ten z motorky na rovince, z houpačky při skoro nulovém kmitu, a pak teda nejhorší, ze zídky, co po ní chodí poblíž domu. V jednu chvíli tam končí zábradlí, ale zídka je to dost široká, takže jsem neměla sebemenší potřebu ji nějak zvlášť hlídat, zvlášť když je tam zvyklá chodit. A ona maňas prostě šlápne do vzduchu. A prásne se hlavou o zeď. Pořádná rána to byla :-( Paní, co prošla okolo, mě hned začala instruovat, že pokud bude spavá nebo bude zvracet, měla bych s ní k doktorovi. Na nic takovýho naštěstí nedošlo, takže snad dobrý. Naopak, večer ještě dorazila s přáním babička, takže se Lupita vydivočila na maximální level. Ale o půl deváté už to tady všechno spalo, takže pokud to bude stejně pokračovat i zítra a pozítří, zdá se, že to tady bez táty nějak přece jen přežijeme :-) Dobrou noc!