Tak už jsem si "vybrala" svůj narozeninový dárek, protože se ve čtvrtek konal koncert Dana Bárty a Illustratosphere. Nový cédéčko Animage jsme si taky hned odnesli domů, počmáraný všema interpretama, ale moc se u nás neohřálo, druhý den zakotvilo u švagrové, která slavila narozeniny. Koncert byl fajn, vychytali jsme celkem strategické místo za vozíčkářema, takže jsme hezky všechno viděli. Bárta poměrně slušně exhiboval, až nás to překvapilo, zdokonalil své taneční kreace a rozhodně už se neomezuje jen na výkruty rukou. Dobrý. Ke koncertu nějak tak není co dodat, prostě pohoda. Co mě překvapilo byl fakt, že jsme tam nepotkali vůbec nikoho známýho. Předběžně jsme se domlouvali jen s jedním kámošem, který ale před ani během koncertu nereagoval na mobilu a kolem půlnoci pak napsal, že telefon zapomněl doma. No ale stejně je to zvláštní. Když jsem chodívala začátkem 90.let třeba na Garáž, Psí vojáky a Mňágu, tak jsem se vlastně ani s nikým nemusela dopředu domlouvat, protože bylo na 101% jasný, že tam potkám spoustu lidí a naopak budu mít problém stihnout se všema pokecat. No jo, časy se mění, všichni jsou asi doma s dětma nebo kde. Nevadí, i tak to bylo samozřejmě super.
Sice ne přímo z našeho konceru, ale hodně nedávno.
