hospodynka: Byly časy, kdy jsem toužila po jedné obří posteli, do které bychom se vešli všichni.
jarmik: Nemohu posloužit hodnocením vaší tvrdosti:-)
Mohu posloužit pouze popisem paralelního dění u nás. Poslední měsíce v penzionu spíme tak, že Sargo v obýváku, já s mrňousem v ložnici. Někdy v polovině noci mrňous zpravidla ve spánku se přesune ke mně. Napřed si lehne vedle mě a drží mě za krk, potom se otočí a leží v nohách, na závěr nejradši napříč. Někdy potom třeba za hoďku či dvě se zase přesune. Sargo z toho běsní, protože jí to budí, ale mně je to celkem jedno, vždycky zas usnu.
zmrzlinka: Nedávno som sa podobne sťažovala na FB - z reakcií som pochopila, že tak spia všetci. Dnešní rodičia sú slaboši. Kamarát má dokonca označenie spacia poloha H - dvaja na kraji padajúci z postele, dieťa krížom kope oboch. Keď sú členovia štyria, jeden rodič má oddelené lože. Keď sú piati, to už neviem čo robia. My blahorečíme, že sme si dávno kúpili postel šírky 180 cm. Ale od vianoc už máme gauč,tak v prípade choroby alebo totálne naštvanosti sa tiež jeden odsťahuje.
hospodynka: Tož v létě jsme se čtyři nacpali do stanu pro tři a bylo dobře, jen manžel se neúčastnil, vymlouval se, že musí ráno vstávat do práce :D
djová: Madlenka měla taky období, kdy k nám v noci chodila, naštěstí ji to brzy přešlo, teď chodí Terezka, ale kolem páté šesté ráno, takže to jde, Dája zatím spí od devíti do šesti, nakojím, spí do devíti...ale jak dlouho?
panenka: U nás se sice žádná děcka nebudí, ale za to sousedi, ti sále dupou, nebo já už nevím co, hlavně v noci. Věšinou usínám se sluchátky v uších.. Ale za nedlouho z toho asi zmagořím.
kaci: Jojo, my se kvůli takovým jednou dokonce odstěhovali. Tady nám dupou taky, hlavně v noci, takže je načase posunout se dál.
---
kaci.pise.cz
chachina: Tedy, ty mi mluvíš z duše! Zrovna na tohle jsem se sama sebe v duchu dneska ptala - dělám to špatně?
Co jsme přišli z nemocnice, tak spím totiž s dcerkou. Svou postel odmítá a když už to zkusíme, tak o půlnoci probíhá výměna Karči s manželem za hlasitého řevu. A v noci jsem pak namáčknutá na prostoru zhruba 20x20 cm a dcerunka si pohodlně hoví přes zbytek postele. Dnes ráno jsem ji dokonce našla na svých zádech! Jenže jsem tak unavená, že na radikální řezy a důslednost nějak nemám :-(
hospodynka: Anička se mnou spala od 3 do 6 let a jelikož spala opravdu tvrdě, tak jsem jí odsunovala pokaždé, když mi příliš zmenšila spací prostor. Bylo úžasné mít v posteli vlastního živého plyšáka :D
kaci: Vidím, že je to všude když ne stejný, tak hodně podobný, což mě trochu uklidnilo. Ale víc prostoru v posteli bohužel nepřidalo. Dnešní scénář: já s Míšou na velké posteli, Míša od 0:30 do 2:30 vzhůru, střídavě převalující se, lezoucí, brečící... a ráno mám pak hýřit energií :-(
---
kaci.pise.cz
sargo: Spaní je běs :-D Ale nedovedu být tvrdá, když mi připadá oddělené spaní pro mláďata vcelku nepřirozené... copak někde v přírodě spí až takhle jinde a sama? Že se dítka narodila do civilizace, na to si holt musí teprve postupně přivyknout *smich* A Jáša spí viditelně líp, když má někoho po ruce :-)
kaci: Jen takový dodateček... včera jsme na naší posteli 160 x 200 cm spali všichni 4! Děcka vedle mě a mužíček nám ležel stočenej v nohách jak pes. Děs.
---
kaci.pise.cz