Výlov vany

Kapra máme sice na Vánoce odjakživa a tradičně každý rok, ale nikdy živého. Není, kdo by ho ubezdušil. A ani pohled na ně napresované v kádích mi nedělá nijak extra dobře. Ve vaně sice mívají místa o trochu víc, ale i tak jsem se raději u dědy a babičky držela v jiné místnosti. To Lupita byla z Karlíka a Pepíka u vytržení. Oči navrch hlavy, plácačku na mouchy v naprosto mrtvolně ledových rukou a už je tam proháněla. "Poď, kapšíku, poď!" No jak říkám, opravdu jen pro silné nátury ;-) Ty se naštěstí v druhé půli rodiny vyskytují, takže se holky (Lupita, teta a babička) celé dopoledne fakt dobře bavily.

Obětavá teta zaujala strategickou pozici na obrazové zachycování probíhajícího výlovu.

A Lupita už ubohé kapříky naháněla z jedné strany na druhou. Nejsem si jistá, jestli úplně tím nejpatřičnějším nástrojem, ale byla naprosto spokojená. Rybičky, řekla bych, už tolik ne :-(

Pak si je ještě zdlouhavě přeměřovala a porovnávaly, kdo z nich je větší. Kupodivu Lupita jen o pár centimetrů vyhrála. Většímu Pepovi tuším naměřily 79 cm.

A nakonec si nejspíš připila na jejich zdraví (po kom jen je to dítě tak cynické? :-) Teda aspoň doufám, že v tom pohárku neměla tu vodu z vany ;-)

PS: Jeden z vystresovaných kaprů do rána zdechl :-( Hrůza. Já to říkám pořád, že je to týrání zvířat! Fakt! Ještě aby nám tak to děcko zavřeli! :-O