Nějakou akci by to chtělo...

...po těch klidných vánočních svátcích... řekly jsme si s Lupitou.   Nejdřív jsme byly poprvé v novém roce v pravidelném "cvičením" kroužku, kterému sice pořád říkáme cvičení, ale to se teď spíš transformovalo na různé hry a taky výtvarku nebo prostě nějaké vyrábění. Pro Lupitu ideální kombinace. Navíc byly dnes všechny děti nějak nezvykle "v kondici" a poslušné, takže tam nebylo ani moc anarchie ;-) Výjimečný stav. V objektu je navíc jídelna, takže pro Lupitu je to 100% motivace. O polívce začne mluvit už cestou do cvičení a párkrát ji zmíní i během aktivit. Totální polívková šílenkyně :-D

Jezdily jsme s "autama" tam a zpátky, Lupita zařadila nejvyšší rychlost a šlápla na plyn tak mocně, že mi ujela z fotky ;-)

V druhé půlce hodiny následují obvykle tunely, mostky, kouzačky a podobná lozidla, ale to jsem jaksi zachytit nemohla neb jsem musela asistovat v jejich zdolávání :-) Tak aspoň zarputilé zkoumání navlékacích a vkládacích tvarů.

Po přesunu do výtvarny jsme dnes tvořily tříkrálovou korunu. Stříhání, patlání barev a nálepky - to je aspoň kombinace!

A už to vesele houbičkuje! Samozřejmě, že pokaždé zapomenu vzít nějaký speciální pracovní obleček (protože žádný nemáme ;-). Tentokrát však skončila žlutá barva nejen na triku, teplákách, ponožkách a rukách, ale i v puse! :-)

Slečna pyšně pózující se svým výtvorem. Jak se záhy ukázalo, neproměřila jsem jí hlavu úplně dokonale, takže pak měla celou zbývající dobu vlastně takovou pásku přes oči :-) Ale byla spokojená.

Po obědě jsme se přesunuly do spřátelené domácnosti s mírně starším dítětem, aby si jako trochu pohráli. Mno... Véna z nás, jak je vidno, tentokrát nebyl zrovna odvázaný ;-) Nějak mu začalo vadit, že si Lupita půjčuje jeho věci. Vždycky jí to něco vyrval a ona se flegmaticky přesunula k něčemu jinému. Tento postup se opakoval až do odchodu.

A z této nedokonalé fotky mám opravdovou radost! Ano, stereotypní sexistické předsudky jsou pryč! Lupita byla z vláčkodráhy naprosto unešená! Myslím, že o narozeninovém daru je rozhodnuto :-)

Škoda, že na bobování došlo až po šesté večer. Takovou tmu už můj foťák opravdu nezvládne :-( Ideální kopeček byl hned za barákem, na můj vkus i poměrně příkrý, já bych se na něj na bobech neodvážila, ovšem Lupita byla nadšená a dávala to hlasitě najevo. Zvlášť když prvních pár kol mohla absolvovat bez střídání (my boby nevlastníme), protože chudák Véna to hned první jízdou nabořil do paneláku - aúúúú! Hm, možná jsem ho postrčila trochu našikmo, ale spíš bych řekla, že zatáhl při jízdě za brzdu nebo tak něco ;-) Závěr je jednoznačný - boby jsou super, musíme je mít!