Kočárování

Mužíček s Lupitou vyrazili na své tradiční nedělní plavání a pak za babičkou do nemocnice, zůstala jsem s Míšou sama doma a mohla jsem mu tím pádem dopřát hodinu a půl kvalitního spánku v kočáru :-) Já si zase užívala relativního tepla a slunečna v ulicích naší čtvrti, která mi teda bude hodně chybět. Je to tady fakt boží. Tramvají do centra 10 minut, já to s kočárem většinou chodím pěšky tak 25, všude blízko. Vzhledem k tomu, že je víkend, tak na ulicích vymeteno a tichoučko, jindy je teda kolem pěknej šrumec, protože ve všech těch okolních úžasných vilách sídlí spousta firem. A vilky jsou to fakt krásný, vždycky se kochám a ani nevím, jestli mít dobrou náladu z toho, jak se na ně hezky dívá a nebo naopak špatnou při pomyšlení, že v něčem takovým bohužel nikdy bydlet nebudu. Jen tak namátkou, co se tu právě prodává:

30 450 000 Kč (bez překlepu ;-)

16 400 000 Kč

pouhých 10 500 000 Kč, ovšem bez provize RK ;-)

Šla bych i do něčeho skromnějšího, jenže tady by se i za barák k demolici muselo vysolit tak 5 mega :-( Na první pohled je dost vidět, v čem bydlí původní majitelé už dlouhou dobu a co je nově kompletně opravený a přestavený. Rekonstrukce jednoho takovýho domečku se právě dokončuje hned za naším barákem, přestavba fakt ve velkým stylu, s obří polopodzemní garáží a novým přístavkem s terasou, teď dodělávají zahradu s plotem, dost blbý mi teda přijde to, že jim tam bude přímo koukat několik set lidí z těch našich pětipatrových činžáků ;-)

Snad ze setrvačnosti jsem si zase vzala realitní časopis, ale tentokrát jsem jen koukla na první dvě stránky, abych zjistila, že jsou tam sice úžasnější nabídky, než kterou jsme zvolili my, ovšem právě za výše uvedené ceny :-D Takže tímto s časákama končím, budu se nadále ujišťovat, že jsme vybrali dobře a jdu kreslit novou kuchyň.

Jo a mimochodem... to kočárování... to je panečku věc! Už jsem to úplně zapomněla. S Lupitou jsem toho nachodila strašně moc, protože byla přesně to mimino, se kterým se nesmělo ani zpomalit, natož zastavit. S Míšou takhle pravidelně nechodíme, protože musím brát ohledy na sestřičku, která nic neujde a taky by ji to tuze nebavilo ;-) Takže si to užívám jen když ji zabaví někdo jiný. Dnes jsem vyrazila vybavena sluchátky, že si konečně jednou něco poslechnu, no a nevybil se mi hned po první písničce mobil? Jasně, že jo! Ale i potichu to bylo fajn a mimánek spal jako brundibár, paráda!