Sáňkujeme

Hurá, konečně zase můžeme ven. Sice ještě obě kašleme, ale momentálně je to počasí takový poměrně přívětivý, žádný velký mrazy, takže jsme v klidu. Včera jsme vyrazily do parku, kde už na Lupitu čekala nejlepší kámoška Emmička, a to i se sáňkama. Zářily novotou :-) Emma z nich až zas tak nadšená nebyla, takže sice zapózovala na fotku a dokonce to s Lupitou teda jednou sjela dolů, ale tím to skončilo. Pak už chtěla jenom ťapat po sněhu. A Lupita tím pádem měla sáňky jen a jen pro sebe. Jednu jízdu jsme daly i spolu, ale abych pravdu řekla, celkem jsem se obávala o životnost těch saní, přece jen byly vyrobeny v dnešní době, kdy nic extra dlouho nevydrží a já nejsem žádná lehká holka. Naštěstí jsem je podcenila. Vydržely. No a samozřejmě jsme nemohly nepostavit sněhuláčka. Žádný zdlouhavý válení koulí, kolem se povalovala spousta kusů sněhu, mno... do pravidelných kulatých tvarů měly teda hodně daleko, ovšem děvčata jsou v tomto směru poměrně nenáročná. Hlavně, že to mělo nos a ručičky, aby to šlo za co chytit :-D Moc dlouho jsme teda venku nepobyly, protože k večeru pak začala teplota rapidně klesat a vítr nabíral na intenzitě. No ale i tak se nám to líbilo. Dnes jsme si navíc u jedné babičky vyzvedly boby, který, doufám, zítra u té druhé pořádně provětráme. Dokud jsou ideální podmínky i ve městě.