Konečně pořádně venku
Po dvou pracovních víkendech, kdy jsme byli zahrabaní doma pod horami věcí, oblečení, nábytku, koberců a dalších bytových nezbytností, nadešel konečně čas na trochu toho výletování. Počasí naštěstí taky vydrželo, takže nic nebránilo tomu, abychom se domluvili ještě s další rodinkou a vyrazili ven. Domluva se teda trochu komplikovala kvůli různému stáří dětí a od něj se odvíjejícímu zábavnímu programu (a spaní), ale nakonec to aspoň na odpoledne vyšlo.
Sami jsme zkušebně vyrazili do nedalekého parčíku, ve kterém snad ani na zimu nesklidili houpačky (jak tomu bylo všude jinde), ale my tam přes zimu stejně nechodili. Lupita, jindy celkem lenošná a zhýčkaná auto-cestováním, celou cestu valila jak drak. Motivace to byla opravdu silná :-) Hned jak zahlédla "malou houpačku", bylo jasné, že je zle. Opakovala se zhruba půl roku stará situace, kdy jsme ji z ní nemohli dostat, kolem postávali nervózní rodičové s daleko menšími dětmi, pro které je tahle houpajda jediným řešením. a po lehce násilném vyjmutí našeho dítěte z košíčku nastalo řvoucí peklo. Nepomohla ani "velká houpačka", ani skluzavka. A mužíček jen zoufale opakoval svá slova o tom, že tohle on teda nemá zapotřebí, a že na tohle hřišťátko prostě s Lupitou chodit odmítá ;-) Slečna je holt dost umanutá. Musím jí ale přičíst k dobru to, že není nijak extrémně vzteklá a nepředvádí půlhodinové scénky válejícího se dítěte po zemi, jak už jsem viděla u jiných. Většinou se nechá utáhnout na něco jiného, takže během 3 až 5 minut je klid. Mužíčkovi i to přijde jako nekonečně dlouhá doba ;-) I když musím říct, že momentálně období vzdoru sílí (a já pevně doufám, že kulminuje), protože je všechno "ne, nebudeme, nepůjdeme...". Ranní klasika před odjezdem do bazénu: "Nepojedeme plavat. Nebudeme potápět. Nebude tam teta Kjabka. Nepojedeme pak domů..."
Výraz blaženosti na houpačce pro mimina.
Výraz nespokojenosti až odporu na houpačce pro větší děti. V mezičase vrhala závistivé pohledy na sousední "malou" s houpajícím se nechodícím mimčem.
pise.cz/img/116790.jpg" alt="skluzavka">
Skluzavka nakonec uspěla jen díky existenci kamínků, které fungovaly jakožto "předjezdci". Výraz těsně po mrštění kameny směrem dolů.
Na oběd jsme se pak vrátili domů, Lupita byla tak strhaná, že usla snad během 2 minut (soudě podle naprosto tiché odezvy z chůvičky), ale protože jsme chtěli ještě na výlet do lesa, tak jsme ji tentokrát museli po 1,5 hodině spánku vzbudit. Jinak by taky mohla dát ještě jednou tolik ;-) Probouzecí foto session jsme si nemohli nechat ujít.
Po zívání následovalo protahování, kroucení a drbání se na břiše.
A pak už jsme vyrazili MHDéčkem za město. Lupita zas po nějaké době zasedla do krosničky a zdálo se, že se na to i celkem těší. Po pár zastávkách k nám přistoupil zbytek výpravy, jejímž cílem měla být samozřejmě nějaká ta občerstvovna. Nechtěla jsem kamarádovi kazit radost z naplánované trasy, a tak jsem raději nevyjadřovala žádné skeptické názory ohledně bufáče na baseballovém hřišti, na který tak spoléhal. No jasně, že měli zavřeno a žádný jiný ekvivalent už jsme po cestě nepotkali :-D Vzhledem k délce (krátké) výletu to bylo ale jedno. Myslím, že jsme nikdo hladem ani žízní nestrádali. I když pivko by jistě bodlo. Zpáteční cestu jsme si zpestřili hned všemi druhy naší integrované městské dopravy. Začali jsme jednou zastávkou vlakem, pokračovali dalšími dvěma autobusem, pak přesedli na trolejbus a nakonec měli štěstí na zrovna přijíždějící tramvaj, takže jsme nemuseli šlapat ani tu poslední zastávku. Super! Jednak už bylo dost hodin a pak musím přiznat, že jsem měla celkem dost. Frída se přece jen pronese, takže jsem poprvé i pořádně cítila bederní část zad. O tříslech nemluvě ;-) No ale výlet to byl moc fajn.
Po prvním výstupu z krosny ukořistila Lupita - po vzoru zbylých dvou dětí - klacek a s tím pelášila tak, že se párkrát dokonce dostala na čelo pelotonu :-O Postupem času však její odhodlání k chůzi bralo za své - buď se sekla úplně a dupala v kaluži a nebo dělala nějaký klasický blbosti-šílenosti, takže jsme se nikam nehnuli a chtě-nechtě musela zpátky do krosny.
Komentáře
| RE: Konečně pořádně venku | djová | 15. 03. 2009 - 09:34 |
| RE: Konečně pořádně venku | lucka* | 15. 03. 2009 - 14:01 |
| RE: Konečně pořádně venku | cestovatelka* | 15. 03. 2009 - 19:31 |
| RE: Konečně pořádně venku | hospodynka | 15. 03. 2009 - 19:52 |
| RE: Konečně pořádně venku | sargo | 15. 03. 2009 - 22:10 |
 RE(2x): Konečně pořádně venku |
hospodynka | 16. 03. 2009 - 09:35 |
| RE: Konečně pořádně venku | zygy | 16. 03. 2009 - 17:21 |
| RE: Konečně pořádně venku | chachina | 17. 03. 2009 - 09:20 |
| RE: Konečně pořádně venku | james003 | 17. 03. 2009 - 22:02 |
| RE: Konečně pořádně venku | elora®pismenkuje.cz | 18. 03. 2009 - 20:02 |
| RE: Konečně pořádně venku | kaci | 24. 03. 2009 - 21:53 |