Kdo, proboha, vymyslel fixy?

No určitě to nebyl někdo s malýma dětma, to se vsadím. Není náhoda, že sama Lupitě striktně pořizuju jenom  poměrně neškodný voskovky a pastelky. Fixy mi přijdou tak trochu jako zbraň ;-) Ale bylo samozřejmě jasný, že jim neunikne. Byla to jen otázka času. A ten nastal na víkendové rodinné oslavě, kde od jedné z tet dostala puzzle k samovybarvení... čím jiným než přiloženým balíčkem fixek. Bláhově jsem se domnívala, že celý dáreček uložím někam na horní poličku, kde se o něm nebude dlouho vědět. Jenže od téhle tety dostala ještě onu obří tubu lentilek (ano, na učení barev) a navíc u ní byla minulý týden na návštěvě obhlídnout nově narozená štěňata. Takže to vše dohoromady vytvořilo dost silnou motivaci k zapamatování si, že: "Jucinka dostaja dáječek pucje od tety, co byji podivat na hafiky." Chtě-nechtě jsem musela balíček navalit. Puzzle je nepoužitelně počmárané, skládání nehrozí, Lupita je z "ficcek" nadšená a vytváří obří kruhy. Zatím jsem nenašla odvahu nechat ji u toho bez dozoru. Skoro bych se vsadila, že to prostě nejde - pokud teda nechci mít tu krásnou kruhovou výzdobu úplně všude. Stačí, že už má navěky ozdobené tričko a z rukou to taky nejde hned na první pokus. Ale prý nám svítá na lepší časy. Dneska mě známá (zkušená, se staršíma dětma :-) uklidnila, že prý existují fixy pratelné. Ty naše to rozhodně nejsou, ale pokud něco takovýho fakt je, určitě do nich půjdu. Musím pořádně zkoumat obaly.

Nevidím... neslyším... maluju. Nerušte mé kruhy :-D

Totální zapálení. Kruhy jsou bezva věc. Čím větší, tím lepší. Stolek, zdá se, je omyvatelný :-)

Jůůů, a teď to mám i na rukách. Nééé, nechcu špinavý ruce, umýýýýt...

A přesně takhle se dostávají obrazce i na trička. A to tu fixu přitom jenom zavírám.