To je to?

Magnetická tabulka opravdu jen tak neomrzí. Ani nemůžu říct, že by se k ní Lupita "zase vrátila", protože tohle čmárání ji nikdy ani neopustilo. Teď to akorát ještě posunula na novej level, a tím jsou hádanky. Nejraději ze všeho maluje miminka - v repertoáru má malý, velký přes celou tabulku, s dudíkem, s peřinkou, se zavřenýma očima, s otevřenýma očima, holku mimi a dvojčátka :-D Musím uznat, že občas tam všechny ty obličejový věci i celkem dobře naskládá, až pak ta finální peřina to celý jaksi překryje :-) A pořád je to samý "poivej, mami, poivej" a "to je?", případně "to je to?". Zvládá celkem těžký slova, ale otázka "co je to?" je opravdu nad její síly ;-) Na takovou otázku pak existují dvě možnosti odpovědi - buď řeknu, že nevím a po chvíli váhání se většinou dozvím, že je to nějaký to miminko a nebo vyslovím jakoukoli blbost a slečna malířka to nadšeně odsouhlasí. Bezva zábava.

A tak jsem trošku natočila, chtěla jsem to nějak sestříhat, ale jaksi to nešlo ;-) Je pravda, že zvuková stopa nic moc, no ale já to tam slyším, hihi. Nejdřív to trochu šílelo s magnetama, pak naznalo, že "už můžu"... asi jako točit, a pak už jsem měla začít hádat. Moc ráda se kouká na fotky a videa, takže pořád škemrá, ať to vyfotím/natočím a ukážu jí to "videjo". Pak je taky samozřejmě třeba podepsat všechny ty magnetický zvířátka, "pjotože tam, kjájíčku, nemáš namajovaný Jucka".

No a holínková scénka je tady trošku ochuzená kvůli jisté potřebě, protože původní verze je ještě zkombinovaná se spánkem. Ono takový obouvání a následná jízda na autě tuze unaví, a to se pak musí jít cca na 12 vteřin do pokojíčku dělat, že se jako spí. A pak "už su vyspinkaná" a všechno může začít nanovo, někdy to vydrží třeba i hodinu v kuse.