Pátek - pátek

Mám totálně nepsavou náladu, už celý týden, tím pádem mi maximálně vyhovuje twitter, kde je to fakt takový všechno hezky zrychlený a přitom se toho člověk hodně dozví. No ale stejně jsem si řekla, že tak nějak shrnu ten náš týden (které se nám momentálně počítají od pátku do pátku - ohraničeno návštěvami v porodnici ;-) Kdo ví jestli se do dalšího kompletního týdne vůbec dohrabeme ;-)

- Začali jsme s novým kurzem plavání. Opět nových prostorách, takže už je to Lupitin 4 bazén. Jde o rehabilitační bazén polikliniky, takže žádná závratná velikost, ale zase teploučká voda, oproti tomu předchozímu, kde se klepaly zimou nejen děti, ale i mámy. Na hodině bylo 5 rodičů s dětmi, z toho 4 tatínci! Dítě s mamkou bylo jakési nespolupracující, celou půlhodinu postávaly v rohu, takže šlo o výhradně taťkovské plavání :-D A já jsem hezky fotila a točila, pohodička. Akorát nám tam pak chyběla herna, na kterou jsme byly zvyklé z předchozího plavča, takže Lupita byla pěkně otravná, že chce jít někam na hřiště a kdesi-cosi.

- Delší dobu odkládané očkování - konečně pro nás u doktora měli druhou dávku vakcíny na zarděnky+příušnice+spalničky. Lupita se tam dost těšila, protože vlastně vůbec nevěděla, do čeho jde. Naposledy jsme tam byly snad na preventivce v roce a půl. Od té doby byla akorát jednou se mnou v poradně a to se jí moc líbilo. Jak mi tam měřili tlak a jezdili ultrazvukem po břiše. Teď jsem ji teda připravovala na to, že dostane medicínu do nožičky. Medicínu (jakože sirup proti kašli) tu ona moc ráda, takže to bylo celkem velký lákadlo. Už den předem žadonila, ať už jdeme za panem doktorem. Tam to bylo opět na dlouhý lokte v čekárně, která je navíc naprosto havarijní. Že se jedná o čekárnu pediatra by teda nikdo nehádal. Uprostřed jsou 4 jakýsi příšerně rozhrkaný stoly snad z jídelny, kolem zdí židle, na zdi asi 3 plakáty, na kterých jsou obrázky, který od doktora pamatuju ještě já, a to je vše. No ostuda. V dnešní době, kdy se v IKEA za pár šušňů seženou věci, který děcka zabaví. O přebalovacích pultech pro mimina ani nemluvě! Já s sebou zábavu pro Lupitu měla, takže jsme to přečkaly v pohodě a v ordinaci to pak byla mega-rychlovka. Zrovna tam byl na zkušené asi nějaký medik, který píchal injekci, Lupita jen stačila poznamenat: "To bojí." a bylo. Tak za měsíc, za dva se chystáme na očkování Prevenarem.

- Áááá, ano, už je to i u nás, velké téma aneb zápis do školky. V naší čtvrti byly zápisy až tento čtvrtek a pátek, což je oproti jiným relativně pozdě.

Já už jsem ale asi 5 předem vybraných mailem obeslala, abych zjistila, co a jak. Nijak zvlášť pozitivních reakcí se mi nedostalo. Abych pravdu řekla, tak v tomhle jsem realista, vím, že tady problém s umístěním dítěte do školky je, a to obrovský, takže jsem si nedělala nějaké přehnané naděje. Zvlášť když máme snad ty nejhorší předpoklady - Lupita bude mít tři roky až v lednu a já každou chvíli rodím, takže je jasný, že do práce nejdu. Ale říkala jsem si, že aspoň okoukneme, jak to tam vypadá. Včera jsme obě zašly do jedné malušenké školky v rodinným baráku, mají tam jen 2 třídy, od září se uvolní 15 míst, ale my jsme prý byly 67. v pořádí! Takže jsme si nakonec přihlášku ani nebraly. Dneska jsem šla sama do školky, co ji máme úplně nejblíž, v podstatě za barákem. Dorazila jsem tam s vypětím všech sil ve dvě abych se dozvěděla, že zápis byl pouze do dvanácti. Paní ředitelka byla naštěstí velice sympatická a příjemná, takže z toho nedělala žádný dráma. Mají tam naprosto úžasnou zahradu a vůbec celý mi to tam přišlo naprosto úžasný, nicméně situace je následovná: uvolňuje se 19 míst, přihlášeno je 12 sourozenců, kteří mají přednost, z toho plyne, že zbývá 7 míst na opět zhruba 70 rozdaných přihlášek. Takže... ááách jo.

- A ještě jsme dnes byli vyzvednout kočár v obchodě. Původně jsme ho chtěli zavézt někam k prarodičům do sklepa, ale pak jsme naznali, že s tím nebudem dělat zbytečný přesunovací čachry a už si ho necháme tady. Ještě jsme k němu pořídili i stupátko pro Lupitu, který si včera s oblibou zkoušela na kámoščině kočáru. Tak snad to bude dobrý a budeme cestovat rychlostí blesku ;-)

- No a páteční kontrola v porodnici dopadla tak, že to tady teď musím co deset minut pořádně prodýchávat. Paní doktorka se mě optala, jestli jsme na tom s manželem nějak zapracovali :-), a že bychom teda měli, protože chceme porodit do termínu. Pak tam provedla nějaký ty svoje hmaty no a chudák Frída je z toho celej zdivočelej. No a já mám taky dost. Tak uvidíme, co se z toho vyvrbí. Novej překlad už asi začínat nebudu. Však on to zvládne někdo jinej :-)