Mimánkovský fotky jsou všechny víceméně stejný. Mimčo spí, jednou má ruce nahoře, jednou dole, jednou má bílý bodyno, jednou modrý, pořád dokola :-) Mužíček se sice snažil o jakousi spešl sadu, na kterou jsem musela Frídu navlíct do bílýho a položit na stůl do předem určené polohy, ale nakonec z toho vyšly takový jakýsi bubákovský výrazy, tak uvidíme, jestli se s tím bude dát ještě něco dělat :-D
Na první vyjížďku s kočárem jsme vyrazili fakt jenom kolem baráku, protože Frída zrovna hluboce chrundil a ani jsme ho nechtěli budit na jídlo. Tak jsme to jen vzali kolem kavárny na zmrzku a zpátky. I tak to trvalo celou věčnost, protože Lupita fungovala jako dokonalá brzda. Pořád sbírala nějaký kamínky a klacíky, máčela je v kalužích, zapomínala motorku, případně se s ní vydávala na úplně opačnou stranu, vjížděla do silnice, najížděla na nás i na kočárek, no na zabití ;-) Kočár dobrý, ale neměli jsme čím dohustit kola a stupátko se nám taky nepodařilo namontovat. Teď už je to naštěstí všechno v pořádku, nicméně zatím neplatí, že je to 100% uspávadlo. Dneska mi cestu z parku domů prořval. Časem si na to snad zvykne a dojde mu, jak je to úúúúžasná věc.
