Tentokrát poručil umístit spícího a nic netušícího kojence na deku na kuchyňském stole. Fotografovaný objekt sice vydržel v chrundícím stavu, nicméně hlavu pořád natáčel jinam, než bylo žádoucí, rukama si sahal tam, kam neměl, moc (nebo málo) krčil nohy a nebo se blbě tvářil. Prostě všechno špatně. A nakonec se ještě přišlo na to, že úhel focení byl úplně mimo, takže z miminka vyšla zrůdička :-D Ve výsledku se ale podařilo vytvořit jakousi modelovou srovnávací pohlednici, kterou bychom chtěli občas zopakovat, abychom viděli, jak nám to roste a mění se.
No a níže důkaz toho, že Frída fakt není vůbec velkej. To jenom když se mu fotí hlava na detail, může se to tak jevit, ale jinak je to celkem prďola. I když včera nám MUDr. naměřil 50 cm (tomu moc váhu nepřikládám, protože natáhnout nějak normálně nohu vřískajícímu miminu je téměř nemožné) a navážil 3,495 kg (nechápu, proč tam rovnou nenapsal 3,5 kg, zbytečný plýtvání místem na papíře, no ne?) Takže se zdá, že se to stravuje dobře a tím pádem i roste.
No a tahle se mi líbí nejvíc. Tady to právě vypadá jako už pěkný velký kulaťoučký mimino :-) Narve si prst(y) do pusy a usne, paráda. Dudlík už jsem samozřejmě taky vytáhla, ale ten mu v tlamičce většinou moc dlouho nevydrží.
A na závěr malá anketka. Jakže se to - na základě výše uvedené fotodokumentace ;-) - ten náš Fríďánek vlastně oficiálně jmenuje?