Soukromnice

Na minulou sobotu zorganizovala mužíčkova aktivní kolegyně z práce - t.č. na mateřské dovolené - firemní akci pro děti. Asi se nudí ;-) No jo, mluví ze mě bledá závist. Je šikula a výborně to vymyslela. Akorát to hrozně rychle uteklo. Panu faráři v Olbramovicích se podařilo zrekonstruovat snad hospodářské stavení v objektu tamní fary a udělal z něj takový příjemný baráček, který se dá za příjemnou sumu pronajmout na akce všeho druhu. Okolí ještě není úplně hotové, ale jinak to nemá chybu. Člověk si tam může donést všechno co potřebuje a pak už to jenom užívat. Prostě ideální na oslavy, svatby a tak. My teda nic neslavili, ale proč se jen tak nesejít, zvlášť když má spousta lidí doma děti, které o prázdninách vítají jakoukoli změnu. Teda jak které děti. Normální děti mají určitě radost, že jsou mezi kamarády a můžou si s nimi hrát. Ne tak naše Lupita :-(

Lupita se hned po příjezdu usádlila v bazénku...

...a že tam nebyl jen jeden. Zkrátka něco jako Novomlýnské nádrže :-) Ostatní děti se do vody kupodivu moc nehrnuly, tak to tam měla celé pro sebe. Ještěže tak, protože kvičela už jen když se některé z děcek přiblížilo a chtělo se podívat, co to tam v té vodě máčí. "Mamííí, ta holčička si vzala tady ten můj kelímek. A nevezme mě to? A vrátí mě to?" Hrůza!

 To hoši drželi celkem při sobě. Objevili hromadu ještě nepoložených dlažebních kostek...

...a hned se z nich jali budovat garáže pro svá vozidla :-)

O vozový park je samozřejmě třeba náležitě pečovat - nejen umývat a leštit...

...ale hlavně pořádně promazat! :-D

Hošani dokázali spolupracovat i na písku.

Uvnitř budovy byla pro změnu vytvořena hernička, aby si na své přišli i nechodiči.

I tady Lupita těžce soukromničila a nehodlala se s nikým vybavovat. Skládala si podlahový puzzle jako doma.

A sem-tam objevila nějakou hračku pro malý děti, kterou ještě neznala.

A my se tam samozřejmě dobře nadlábli. Mě tam měl mužíček samozřejmě jako řidiče, takže konečný počet jeho vypitých půllitrů byl poměrně alarmující ;-) Ale doma zvládl děti i vykoupat, aniž by při tom utrpěly sebemenší újmu, takže to asi vstřebal dost dobře.

Tohle už je sice obrázek z pondělní návštěvy dětské kavárny, ale jen jím chci opět demonstrovat, jak si Lupita zase "hrabe na svým vlastním písečku". Snažím se ji co nejvíc brát mezi děti, aby se se mnou a Míšou doma nenudila, ale jak se zdá, vůbec o to nemá zájem. Tady měla k dispozici luxusní hrací koutek s houpačkama a se skluzavkama a k tomu 4 kámoše, se dvěma z nich se vídáme pravidelně, ale všechno to totálně ignorovala, vytáhla si tam panenky a kočárky, rozložila si to v prostoru před pultem se zákuskama a víc ji nezajímalo. Jo, ještě lízátko, ale to bylo opravdu všechno. Zase měla hroznej strach, aby jí někdo něco náhodou nevzal. Nechápu, kde se to v ní bere, protože já jí naopak vůbec nijak nezdůrazňuju, který hračky jsou její a se kterýma si má hrát, na písku je mi úplně jedno, kdo si hraje s naším nádobíčkem a čí jsou bábovky, se kterýma si hraje Lupita. Tak nevím, jestli se tím mám nějak znepokojovat nebo jestli je to normální a zase to přejde. Přenáší se to samozřejmě i do školky, která pro ni co se dětí týče není vůbec žádnou motivací a pravidelně tam při mém odchodu stropí pořádnou brečavou scénu :-(

Jojo, krmení ryb s tátou... to je panečku aspoň zábavička.

Dneska odjeli na takový tábor, který si tak nějak sami organizujeme my, co máme děti, které ještě nemůžeme pustit samotné. První zprávy říkají, že je Lupita spokojená, nicméně s ostatníma dětma (věkové rozmezí 3-7 let) se tradičně nepaktuje. Buď si sama sbírá šišky a nebo chce zbytek věcí dělat s tátou. Ách jo.