Na lovu v oboře

Náš mladíček nějak dnes ne a ne usnout u báby s dědou, a tak jen co to zabořila Lupita, naložili jsme ho do kočáru a vydali se s ním do nedaleké obory na prochajdu. Sice jsme tam byli v procházkovém prajmtajmu ;-) a ze začátku se zdály dokonce i podmínky ideální, ale procházkovačů jsme teda potkali poskrovnu. Snad jen dvě dvojice kolistů a pak dvě před deštěm prchající rodinky s kočárem. To my měli deštník, a tak nám bylo hej. No... ne tak úplně, kosa byla pořádná, musela jsem si dokonce od Mišáka půjčit plínu a aspoň tu si uvázat kolem krku (supermodel!), ale zas byl v lese pěkně klídeček, takže jsme ulovili pár pěkných záběrů.

Tenhle krasavec ležel tak 30 metrů od cesty, cosi přežvykoval a upřeně nás pozoroval. Mezi námi žádný plot.

Jeho kámošky už tak v klidu nebyly. Byly tři a víceméně pořád v pohybu. Přeskákaly nám přes cestu a pak už jsme mohli mezi stromy jenom pozorovat jejich zadky.

Ještě poměrně malé "plašátko", nicméně dobře, že i to bylo za dvojitou ohradou. Výběh teda ale mají luxusní... co se rozlohy týče. Jinak to tam vypadá jako u prasat :-D

Takovýho kaňoura bych teda někde v kukuřici rozhodně potkat nechtěla.

Celkově tam mají kolem dvacítky divočáků - 2 kňoury, 4 bachyně a 15 lončáků. Takže už žádný malý roztomilý pruhovaný selátka.

Lupita jim tam vždycky vozí dobroty, my tentokrát s sebou nic neměli. Ale vzhledem k tomu, že se jim tam váleli mrkve, řekla bych, že už byli pěkně přežraní. Domů jsme došli taky jako prasata. Přece jen chůze v dešti po nezpevněných cestách udělá své :-D