Jak mi Lupita překazila plány na klidný večer

To jsem si tak ve všem tom shonu řekla, že bych se podívala na nějaký film. A co jinýho než oblíbený vánoční Love Actually. A co čert nechtěl, zrovinka ho měli dávat v TV. Jak už tady kdosi řešil... sice ho mám na DVD, takže si ho můžu pustit kdykoliv, bez reklam, v klidu, tak nevím proč jsem se tak zaradovala, že film poběží v devět večer na Primě. Mužíček měl zrovna včera fotbal, tak jsem si naplánovala, jak děti uložím co nejdřív a bude pohoda. Děti se mi opravdu podařilo uložit už v 19:00 (!!!) (Míša spal přes den jen 1x, takže byl pěkně vyšťavenej a Lupita už měla taky dost, ta  po obědě nespí už delší dobu). Ještě jsem měla dvě hodiny na to, abych projela blogy a konečně vyměnila svou slunnou letní titulku za něco chladnějšího :-) Jakmile jsem se do toho vrhla, slyším z chůviček divnej brekot a už když jsem otevřela dveře do pokojíčku, přestože tam byla tma, bylo mi jasný, co se děje. Puch byl nepřekonatelný. Řvoucí Lupita seděla v totálně poblité posteli a ječela jako tur :-( To samozřejmě vzbudilo Michala, který s ní spí v pokojíku a začal řvát taky. A poblitý bylo úplně všechno - polštář, prostěradlo, peřina, pyžamo, vlasy, zeď... Nenapadlo mě nic lepšího než vytočit mobilem mužíčka. Toho jsem určitě vytočila dvojnásobně, protože mu prý zrovna na stole v pofotbalové hospodě přistálo jídlo a navíc to byla blbost, protože než by se dostal dom... No jo, ale prostě jsem vůbec nevěděla, co mám dělat a asi jsem potřebovala pár sekund na vzpamatování se. Pak rychle šup s Lupitou do vany, Míša chudák zatím vřeštěl, ale patrně z toho byl tak konsternovanej, že jak jsem Lupitu sprchovala, tak dokonce přestal. Ta se klepala jak ratlík a úpěla co to šlo. Vysprchovat, umýt vlasy, nový pyžamo, vyfénovat vlasy, rozložit novou matraci na zemi, vytáhnout už znovu řvoucího Míšu, nakojit, uchlácholit, odložit do postýlky. Lupita měla oči navrch hlavy, pořád mi dokola povídala, co si všechno poblinkala a ujišťovala se, že to nevadí. Chtěla se koukat na JimJam, tak jsme zaply televizi a koukali na přiblblý kreslený příběhy. Sbohem, pise.cz, sbohem, Lásko nebeská ;-) Zvracející scénka se opakovala ještě 3x, vždycky zhruba po hodině, s intenzitou sice klesající, nicméně oblečky ve skříni docházely. Zbytek noci jsem strávila na zemi vedle ní a při sebemenším jejím zavrtění jsme oba s mužíčkem vyskakovali a už-už ji obskládávali novýma ručníkama. Ufff. Další pekelná noc. Už po té minulé (kdy jsme nakonec měli v posteli obě děti) mužíček prohlásil: "Ještě jedna taková noc a jdu si to hodit." :-) No tak nakonec jsme to všechno jenom hodili na dvakrát do pračky a bylo. Netušíme, co to bylo a co se dělo, ráno už to pak bylo dobrý, Lupita standardně řádila a žebrala sladkosti (který samozřejmě nedostala). Taková hezká předvánoční noc ;-) Film si teda nakonec budu muset někdy přece jen pustit z DVD a zimní titulka je z loňska ;-)