Den 122: Jablečná

14. říjen 2011 pátek

Už jsem to chtěla několikrát vzdát. Prostě nestíhám. Fotím už jen mobilem a stojí to za prd. Ale pak si zas řeknu, že to nějak zkusím dohonit. Chci stíhat strašně moc věcí a nemám na to. Čas a teď momentálně ani moc energie. Dutiny se zase ozvaly, jedna dávka atb snad bude tentokrát stačit. Do toho se valí práce... filmy... knížky... a děcka jsou čím dál divočejší. Mno... tááákže... ke dnešku... Už před nějakou dobou nám přestaly jít hodiny v koupelně. Ty úplně nejdůležitější v celé domácnosti, protože podle nich se pozná, jestli autobus ráno pojede nebo ne. Oni vlastně nepřestaly jít úplně, ale jdou si jen jak se jim zlíbí. Pět minut jo, pak zas deset ne, a nebo taky nejdou týden. Prostě blbý. A tak že dnes zajedu koupit nový. Hodiny mám hodně ráda, ale za takový, jaký si vždycky vyberu, se mi nechce platit ty šílený peníze. A tak že něco vyrobím. No ale nejsou ani polotovary. To jsem se do toho nějak zamotala... zkrátka hodiny nejsou, ale když už jsme byli v Olympii, tak jsme šli na hřiště, ale byla kosa, takže jen póza na kovovým jablku. Tý jo, já mám fakt dost, co?