Bez prsa

Děje se to ho u nás stále dost, ale vlastně největší novina, na kterou jsem v tom šrumci málem zapomněla je, že už 4 dny nekojím. Vůbec. Tak nějak to vyplynulo, nic jsem dopředu neplánovala. Takže jsme celkově vydrželi téměř 10 měsíců. Lupitu jsem kojila 11 měsíců a tak nějak podobně jsem to měla v plánu i s Míšou. S tím, že to nebudu extra hrotit, protože chlapečci si prý víc vymýšlejí a jsou větší závisláci. Musím teda říct, že ten náš byl hned od začátku větší závislák na spaní než na pití. Když se mu zkrátka chtělo spát, tak ani mlíko nechtěl. Přes den jsme kojení eliminovali celkem záhy s příkrmama a zůstávalo večerní a noční. Narozdíl od Lupity u toho nikdy neusínal, takže jako spací rituálek to nefungovalo. Občas jsme teda vynechali, to když později jedl kaši. No a v noci to byl prostě nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak ho umlčet ;-) Ale že by po tom nějak extra prahl, to se říct nedalo. A navíc se v posledních pár týdnech začal budit jen jednou nebo max dvakrát za noc. A tak mám teď vedle postele čaj, kterej v případě nouze funguje úplně stejně. Jupí. Můžu chodit pařit! ;-) No a nebo se taky narvat Paralenama, protože jsem momentálně lazar :-( A taky už si můžu jít koupit normální podprdu :-D