Ráno rychle převlíknout děckám postele, šup s tím do pračky, zapnout a hurá dolů pro nádobí, kterýho je po víkendu strašně moc.
Z dětské vaničky vyskládat na pračku, hlavně mimo Míšův dosah, protože s nožem v ruce (ale i s obyč hrnkem) je fakt nebezpečnej.
Postupně umývat v umyvadle, skládat zpátky do vaničky, od toho střídavě odbíhat ke řvoucímu Míšovi, kterýmu se pořád něco nelíbí a ještě se mu musí utírat tekoucí sopel.
Umytý je jeden hrnek a začala ždímat pračka.
Dvě věže talířů a misek letěly dolů na dlaždičky. To byla prda! Střepy všude. Úplně všude, I ve vedlejším pokoji, kam byly zavřený dveře :-O
Řvoucí Míša putoval do postýlky, vydán rozkaz nehýbat se a já zběsile vysávám okolní spoušť.
Je to jasný, přece jen musíme pořídit nové talíře.
Pokračování úspěšného dne:
Michal rozkousal ibuprofen, co mi vyhrabal z nepoužívané tašky uklizené v krabici pod postelí.
Michal sežral Lupitinu oranžovou plastelínu a poblil se z toho.
Michal vypreparoval baterky z ovladače a v puse s něma lítal po obýváku jako motorová myš.
Lupita se tomu smála tak vydatně, až se z toho poblila.
Michal pak dostal řvací hysterák takovej, až se z toho poblil.
Na zahradě visel sušák plnej poblitýho prádla.
Ještěže nám teče voda.
Takhle se u nás umývá nádobí. Igeliťák napravo je plnej střepů.
Jakmile se umyje, hned je tam nový, bůůůů:-((
Míša sosá energii z baterie.