Komentáře k článku: Nároční
eithne: Líbí se mi kombinace fialové zdi a toho dřeva na lince. I když bych do toho asi neměla odvahu jít, protože by se to mohlo strašně jednoduše zvrtnout... ale u vás to vypadá pěkně, co mohu posoudit :-)
Míšovi už je rok? Vždyť se narodil nedávno, ne? *smich* Gratuluju k narozeninám! *slunce*
Líbilo se mi to s tím Reflexem. Já vím, že pro maminy, kterých je tu všude fůra, to je asi dost obvyklá strategie... ale mě to prostě pobavilo :-)
Tak ať se zas všechno vrátí brzo do starých kolejí ;-)
hospodynka: Fotka spících dětí působí jako reklama na šťastné rodičovství, přihoď nějakou uřvanou antikoncepční *smich*
am: Jako u nás, fakt. Úplně vidím malýho, je to taky takový rarášek. U cizích hodňoučkej, doma se mě drží za kalhoty a chce nosit a hrát si a povídat, ale rozhodně ne uklízet a vařit. :D Chápu tě, dvě děti jsou dost náročná záležitost. S Lupitou ti nevím, třeba má jen takové období, asi nezbývá nic jiného než zatnout zuby a vydržet :(
---
am.pise.cz
jarmik: No jo, koupit, přestěhovat a upravit je trochu jako hrát půl roku jednu počítačovou hru. I když to dlouho baví, tak se to omrzí.
Výzkumný pracovník je boží:-) Mimochodem: tu ruku do okna jsi mu tam zasekla schválně jako fixaci, než ho vyfotíš:-D
sargo: Počkej, jaký výletování? Ste si pořídili barák, ne? :-D
S patrem si přesně vybavuju, jak to bylo hrozný, člověk si sice časem zaběhl ledacos, jenom aby nemusel chodit, ale stejně to byl běs. Jášu to utrpení tedy rozhodně nepřešlo v nijak rozumné době - jsem sakra ráda, že jsme se ho zbavili.
Pro Lupitu je to holt moc změn najednou... to přeju, ať se to brzy porovná.
Fotky jsou super ;-) A kuchyň, která je přesně pravým opakem toho, co bych si kdy pořídila, musím uznat, že vypadá dobře, alespoň co je tak vidět. Je skvělý, že jste šli do té fialové :-)
Ani nevíš, jak s tebou soucítím, dodělávky mi poslední dobou vůbec nejdou, mám pocit, že je nepřekonatelný problém už úplně všechno, jak už mě to nebaví a chci mít hotovo - zvlášť když jsme ve fázi takových těch jemnějších, které se špatně shánějí. Nutno se upínat na lepší příští; nesnáším tyhle typy útěch. :-D
hospodynka: Dodělávky? Nestraš! Od Vánoc kupuju nový dřez a k němu kus desky na linku. VŽDYCKY do toho něco vleze.
cestovatelka: No ale to mě taky překvapilo, že už je Míšovi rok! Fotky u okna jsou fakt zábavný:-) (pro někoho, kdo u toho nebyl a netrnul hrůzou, co když spadne). Ta kuchyň se mi hrozně líbí!;-)
zmrzlinka: Viac fotiek kuchyne prosim ! Miša je šikovný, dostane sa kam chce a vezme čo ho zaujíma. To je pekný zdravý vývoj, nie ?*smich*
kaci: jarmik: Ruku jsem mu do okna fakt nervala, on je prostě všude, je to neuvěřitelný. Lupita byla takovej kliďásek, prostě seděla v jídelní židličce a četla si, tohoto v ní nemůžu ani krmit, protože vystupuje *sok*
sargo: U jemnějších dodělávek ještě dávno nejsme :-( Včera dorazil odpaďák, zítra přijde chlap na žaluzie, chybí nábytek v předsíni... základní věci. Jde to příšerně pomalu, protože nemáme vůbec žádnej den bez dětí, a tak neuděláme lautr nic. Teda já ne :-(
cestuš, zmrzča ;-): jo, ještě nějakou kuchyň dám :-) Zatím jsme taky spokojení, musím říct.
Zdravý vývoj... no jo, to oni mají oba. Michal se nezastaví ani na sekundu a Lupita zase na vteřinu nezavře pusu. Ale fakt ne, to je snad největší psycho *uf*
---
kaci.pise.cz
sargo: Kačí: s Jášou taky neudělám prakticky nic. Člověk se prostě nemůže zamyslet, nedá se vybírat, nedá se nic... s Míšou mám ovšem jistý pocit zadustiučinění - číst si o hodňoučké Lupitě bylo tak depresivní - boží mlýny mlely, až umlely! *smich*
zmrzlinka: A ja si stále hovorím ako ste s deťmi mohli niečo rekonšturovať. My teraz zas počase dostali nápad a slinu, ale je to peklo. Proste sa dvaja nemožeme porozprávať, dohodnuť, vyzbrať, zmerať, nieto ísť do obchodu. "maminko, slišíš ? Ty mě neslyšíš ? Halo. Maminko koukej..." "Buď chvíľu ticho, teraz sa rozprávame s tatínkem. Buď ticho. Nič nehovor. Choď preč, Eli. AAAAA, vypadni a mlč konečne!" Ja ju zabijem, všetko vo mne vrie, totálne sa rozzúrim, do niečoho kopnem a tresnem dverami. Debata skončila skor ako začala.Koniec rekonštrukcie.už druhý rok... Od dieťaťa skor ako o pol desiatej nie je kľud a to už sme tak otrávení,že len každý čumí do svojho počítača.
sargo: Bez školky by to snad ani nešlo. I tak trvalo, než jsem se vždycky byla schopná přeorientovat na vymýšlení něčeho. A večery jsi popsala zcela výstižně. *smich*
kaci: Jééé, ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost, že taky kopeš do věcí a třískáš dveřma :-D
Tak, tak, večery máme přes kopírák. Ale ty se mi na tom líbí nejvíc ;-)
---
kaci.pise.cz