Tak jsme naznali, že se po tom uklízení trošku rozptýlíme a vyrazili jsme aspoň na kočárovou procházku. Cílem byl nějaký podnik v okolí, který má pokud možno pískoviště na zahrádce nebo aspoň nějaký prostor, kde by se mohla Lupita nerušeně pohybovat. Mířili jsme cíleně a místečko nás nezklamalo. Pískoviště bylo téměř luxusní. A výběr pivíček jakbysmet - 11 Bernard, 12 Plzeň, 13 Svijany. Tak jsme to všechno okusili a jak nemáme dostatečný cvik a výdrž, cestou zpět jsme kočár tlačili oba a byli jsme rádi, že ho máme ;-) Jenže jsme se asi dostatečně nevěnovali řízení a následky jsme zjistili až doma. Lupitin úžasný sekáčový klobouček už není mezi námi. A to i přesto, že se ho táta pokoušel obětavě hledat. Ach jo, a to jí tak slušel.
Na písku je to fakt mílius. Sedí a sype na sebe písek. Ten je pak tím pádem doma všude.
Nahoru to občas ještě potřebuje trochu té pomocné ruky... ;-)
...ale na houpačku už si to klidně troufá samo.
Na písku je to fakt mílius. Sedí a sype na sebe písek. Ten je pak tím pádem doma všude.
Nahoru to občas ještě potřebuje trochu té pomocné ruky... ;-)
...ale na houpačku už si to klidně troufá samo.