sargo: Hle, kdo ožil
Tu dřinu na zahradě nezávidím, snad ho to jen tak nepřejde. Přijde mi, že těch dní, kdy se využije, je ve skutečnosti hrozně málo, protože buď je moc mokro, nebo moc zima, nebo moc horko, nebo je tam zrovna něco, co vyžaduje přímý dohled potomka... no běs. Ale vzpomínám si na vaše balkónové fotky, to přidává na optimismu, že ji fakt využijete
Že vypadají zdejší blogeři vytrslí z děťátek bych tak vážně nebrala, nemálo času bych ho prodala z fleku, ale to většinou nemám náladu psát Naopak, víš, jak je to u tebe uklidňující? A mít dítka od sebe jako ty, už se houpu na větvi. Ještě že jsme počkali, Jáša se úžasně srovnal
Ale mluví teda pořád. Myslím, že by měla Lupita těžkou konkurenci, nejspíš by to i projela, protože Jáša si sám nehraje, leda s nějakou návštěvou. A když nááááhodou z nějaké nouze nejvyšší, důvod zmlknout to pro něj není, navíc každou chviličku chodí hlásit, co se děje... Kdo není zvyklý mu průběžně odpovídat a přitom normálně konverzovat, má u nás problém
Se synchronizací kamarádek mám taky problém, kdo má děti, domlouvá se všechno běžně řadu týdnů "Jsme zdraví! Co vy?" "No, víš..."
Se školkou je to super, že je tak spokojená
Ale teda v noci bída. Polední spaní ve školce bych zrušila zákonem. Mladé tety ale nejsou žádné terno, zlaté předdůchodkyně
Tak snad o tobě neslyšíme zase na půl roku naposledy