cestovatelka*: A já si vždycky myslela, že s rozhodováním jsem na tom nejhůř já Ikdyž vaše rozhodování je, pravda, závažnější. Popis toho bytu zní krásně, mezonety se mi líbí, ikdyž zas nevím, jak je to praktický, když má člověk děti... Můžu ti ale říct, že já teď zpětně dost lituju toho, že jsem vyrůstala na vesnici. Do školy jsem musela do nejbližší vesnice, kam bylo nejlepší autobusový spojení. To není hezký, když nemáš na výběr. Od první třídy jsem hrála na flétnu a dojížděla do nedalekýho maloměstečka, kde měli dokonce ZUŠ! Taky mě mamka vozila do velkýho města na pěvecký sbor, ale časem začaly být zkoušky 2x a víckrát týdně a to už se nedalo stíhat A teď mě mrzí, že jsem se zpíváním přestala. Když si to tak vybavuju, jako dítě z venkova bych se v Hradci nevyznala asi ani v tý čtvrtý třídě, abych tam jako dojížděla sama... A mrzí mě, že jsem nemohla chodit na spoustu dalších kroužků, protože nebylo možný, aby mě každý den někdo někam vozil. Kor, když jsme tři sourozenci. Já osobně bych nerada s dětmi žila na vesnici, pokud by tam aspoň nebylo fakt dobrý dopravní spojení... Asi by mi přišlo, že je o něco ochuzuju, pokud bych teda nebyla schopná objíždět s nimi všechny jejich aktivity... No, tak to jen pár zážitků z dětství. Dej vědět, jak jste se rozhodli

Heléé, kabela krásná! Vypadá prakticky, jak je velká. A ladí s botama!!

A pořadníky na nočníky mě dostaly