Mno, mohla bych dělat i užitečnější věci... ale hledala jsem pro Lupitu text písničky "Vánoce, Vánoce přicházejí...", kterou jí pořád musím zpívat a nevzpomenu si nikdy na víc jak jednu sloku ;-), a tak mě to hodilo i na jakási fóra, kde mají lidi takový hezký počítadla. Tak mi to nedalo... :-D
Je pravda, že většina z vás rychlých a pohotových už stihla informovat i o štědrovečerní nadílce, ovšem já si dávám načas :-) No přece nebudu o Vánocích stresovat, no ne? ;-)
Tak jsem taky trochu zahrabala v krabicích. Podobné poklady jako má Hablina se nejspíš ukrývají někde ve sklepě, kam se bojím ;-), ale našla jsem neméně cenné artefakty, a to všechny své diáře schraňované od roku 1993!
...a samozřejmě u dědy. Jak doma těžce frčí táta-táta-táta, tak tam je to zase samé děda-děda. Jojo, holka se nezapře. U babiček a dědů se taky dost fotí a my pak občas nechápeme, co to máme doma za dítě. Z dnešních na mě fakt kouká nějaké mnohem větší než ve skutečnosti máme. Jinak ho totiž pořád máme za miminko ;-)
Vrhla jsem se na balení dárků, protože ani Lupita ani mužíček nebyli dnes večer doma, takže jsem na to měla hezky klid a mohla jsem si bordelařit jak se mi zachtělo.
Mužíčkova firma každoročně pořádá vánoční večírek, a to v celkem "posh" stylu. Pro nás to znamená jednou za rok vytáhnout ze skříně "svatební" oblečky. V případě mužíčka doslova.
